Co je bríza

„Bríza“ je české slovo označující vítr, který fouká v pobřežních oblastech od moře nebo od jezera směrem k pevnině (pozn.red. pod obecným pojmem bríza se většinou myslí jedna z konkrétního typů bríz – mořská bríza, neboli také známá jako denní bríza). Je to typický jev vznikající v důsledku rozdílu teplot mezi pevninskou a vodní plochou. Ale typů bríz máme více, postupně si je představíme všechny.

Jak vzniká bríza

Bríza vzniká v důsledku rozdílu teplot mezi pevninskou a vodní plochou. Během dne se zemský povrch rychleji zahřívá než vodní plocha, a proto se vzduch nad zemským povrchem také rychleji zahřívá a stoupá vzhůru. Nad mořem nebo jezerem však zůstává chladnější vrstva vzduchu, která se nad hladinou vodní plochy drží. Tato vrstva chladného vzduchu nad vodou se stává oblastí s vyšším tlakem vzduchu v porovnání s okolím. V důsledku toho se vzduch z pevninské oblasti s nižším tlakem vydává k oblasti s vyšším tlakem, tedy k moři nebo jezeru, kde se ochlazuje a klesá dolů. Tento proces vytváří mírný větřík, který nazýváme bríza. Bríza je nejsilnější během odpoledne a brzy večer, kdy je rozdíl teplot mezi pevninskou a vodní plochou největší.

Jaké máme typy bríz

Existují dva základní typy bríz: mořská bríza a pevninská bríza.

Mořská bríza: Fouká od moře směrem k pevnině. Během dne se zemský povrch rychleji zahřívá než vodní plocha, a proto se vzduch nad zemským povrchem také rychleji zahřívá a stoupá vzhůru. Nad mořem zůstává však chladnější vrstva vzduchu, která se nad hladinou vodní plochy drží. Tato vrstva chladného vzduchu nad mořem se stává oblastí s vyšším tlakem vzduchu v porovnání s okolím. V důsledku toho se vzduch z pevninské oblasti s nižším tlakem vydává k moři, kde se ochlazuje a klesá dolů. Tento proces vytváří mírný větřík, který nazýváme mořská bríza.

Pevninská bríza: Fouká od pevniny směrem k vodě. V noci se zemský povrch rychleji vychladí než vodní plocha, a proto se vzduch nad zemským povrchem také rychleji ochlazuje a klesá dolů. Nad mořem však zůstává teplejší vrstva vzduchu, která se nad hladinou vodní plochy drží. Tato vrstva teplejšího vzduchu nad mořem se stává oblastí s nižším tlakem vzduchu v porovnání s okolím. V důsledku toho se vzduch z pevninské oblasti s vyšším tlakem vydává k moři, kde se ohřívá a stoupá vzhůru. Tento proces vytváří mírný větřík, který nazýváme pevninská bríza.

Horská bríza: Větrný jev, který vzniká na horských svazích. V letních měsících se slunce zahřívá zemský povrch a vzduch nad ním. Tento vzduch je lehčí a stoupá nahoru po svazích. Jak vzduch stoupá, ochlazuje se a kondenzuje, což vede ke vzniku oblaků a případně srážek. Tento jev se nazývá orografická konvekce.

Jak vzduch stoupá po svazích, vytváří se pod ním ochlazující proud vzduchu, který vane dolů po svazích jako horská bríza. Tento proud vzduchu se může dostat až do údolí, což může mít výrazný vliv na místní klima a počasí.

V noci se vlivem ochlazování zemského povrchu a vzduchu v atmosféře stává opak – chladný vzduch v údolích a na rovinách klesá a proudí na horské svahy, kde se zahřívá a vytváří se tak horská brána. Tento jev se nazývá noční horská brána.

Městská bríza: Nazývaná také jako městský vítr, je větrný proud, který vzniká v důsledku vlivu městského prostředí na místní klima. V letních měsících se v důsledku účinku urbanizace a zvýšeného množství asfaltových povrchů městské prostředí rychleji zahřívá než okolní venkovská oblast. Tento rozdíl teplot mezi městským a venkovským prostředím vede ke vzniku městské brízy.

Městská bríza je obvykle slabší než jiné typy bríz a mívá nižší rychlost větru. V některých případech se městská bríza může vyskytnout v kombinaci s jinými větrnými proudy, jako je například námořní bríza nebo horská bríza.

Městská bríza má také vliv na kvalitu ovzduší v městské oblasti, protože může pomoci rozptylovat znečištění a snižovat teplotu vzduchu v letních měsících.

Denní bríza: Známá také jako mořská bríza, je větrný jev, který se obvykle vyskytuje v pobřežních oblastech během teplých letních dnů. Tento jev je způsoben rozdílem v oteplování mezi pevninským a námořním povrchem.

Během dne se slunce zahřívá pevninský povrch rychleji než mořskou hladinu. Oteplovaný vzduch nad pevninským povrchem stoupá, což vytváří nízkotlak. Naopak nad chladnější mořskou hladinou vzniká vysokotlak. Proud vzduchu proudí z oblasti vysokého tlaku (námořní hladina) do oblasti nízkého tlaku (pevninský povrch) a vytváří tak denní brízu.

Denní bríza se většinou dostává do vnitrozemí během odpoledne a má příznivý vliv na místní klima. Denní bríza může také vést k vytvoření místních srážek, když se vzduch ochlazuje a kondenzuje v důsledku výstupu na kopce.

Noční bríza: Větrný jev, který se vyskytuje v pobřežních oblastech během letních nocí. Tento jev je opakem denní brízy a vyskytuje se v noci, kdy se pevninský povrch ochlazuje rychleji než mořská hladina.

Když slunce zapadne, pevninský povrch se začne rychleji ochlazovat než mořská hladina. Ochlazený vzduch nad pevninským povrchem klesá, což vytváří vysokotlak. Naopak nad mořskou hladinou zůstává relativně teplý vzduch, což vytváří nízkotlak. Proud vzduchu tak proudí z oblasti vysokého tlaku (pevninský povrch) do oblasti nízkého tlaku (mořská hladina) a vytváří noční brízu.

Noční bríza může také vést k vytvoření místních srážek, když se vzduch ochlazuje a kondenzuje v důsledku výstupu na kopce. Noční bríza obvykle slábne v průběhu ranních hodin, kdy se pevninský povrch začíná zahřívat slunečním světlem.

Může být bríza nebezpečný vítr?

Obecně je bríza mírným větrem a není považována za nebezpečný. Nicméně, některé okolnosti mohou situaci změnit a bríza se může stát nebezpečnou. Například, pokud se silný větrný proud setká s brízou, může dojít k zesílení větru a zvýšení jeho síly. V takových případech může být bríza nebezpečným větrem, zejména pro plavbu a vodní sporty.

Další nebezpečí může nastat, pokud se bríza mění v nárazový vítr. Tento jev může nastat, když se nad pevninskou oblastí hromadí chladný vzduch, který se pak rychle pohybuje ke hladině moře a vytváří nárazový vítr. Tyto nárazy mohou být velmi silné a mohou ohrozit lidi a majetek. Nicméně, tento jev se vyskytuje jen zřídka a pouze v určitých podmínkách.

Celkově vzato, bríza není obvykle nebezpečná, ale je stále důležité být obezřetný a sledovat vývoj počasí, zejména při plavbě nebo vodních sportech.

Vyskytuje se bríza také v Chorvatsku?

Ano, bríza se vyskytuje také v Chorvatsku. Chorvatsko má velké pobřeží na východním Jadranu a je obklopeno mořem, což znamená, že bríza je výrazným větrným jevem v této oblasti.

Na východním pobřeží Chorvatska je bríza obvykle silnější, protože v létě se zemský povrch rychleji zahřívá než hladina moře, což vede k intenzivnímu proudění vzduchu od moře směrem k pevnině. Tento typ brízy se nazývá maestral a je velmi oblíbený pro vodní sporty, jako je například windsurfing nebo plachtění.

Naopak na západním pobřeží Chorvatska je pevninská bríza, která vane od pevniny směrem k moři. Tento typ brízy se nazývá jugo a může být velmi silný a turbulentní v zimním období. Zatímco v létě může být jugo mírnější a slouží jako příjemný ochlazující větřík.