Přílet a plavba z Ponta Delgada na Santa Maria
V květnu jsme využili jeden z prvních přímých letů z Prahy do Ponta Delgada na ostrově São Miguel a dali jsme dohromady dvě partičky na plavbu. Trochu problém je den odletu, pátek. Museli jsme si tedy zajistit jednodenní ubytování a pak se teprve přestěhovat na loď Bavaria 41 v dobrém stavu. Po sobotním dopoledním převzetí lodi jsme na zadobok vypluli na jihovýchod k ostrovu Santa Maria. Známá azorská tlaková výše byla vlastně po celou dobu mírně severně nad Azory. Za tmy jsme se vyvázali v přístavu Vila do Porto, velmi dobře chráněném přístavu bohužel s velmi skromným zázemím. Ráno jsme si vyzvedli auto a na dvě party jsme celý den zkoumali vnitrozemí ostrova. Velké piknikové plochy s grily v lese, nejvyšší bod ostrova, maják, všudypřítomné pastviny, kostely, lom…
Noční plavba na Faial, delfíni a dobrodružství s kotvou
Večer po vydatné večeři a po setmění jsme zase vypluli, tentokrát na severozápad k ostrovu Faial. Protože moc nefoukalo, nasadili jsme motor na 1900 otáček a pluli tak vlastně celou dobu na rozvlněném moři za doprovodu mnoha skupin delfínů. Pozorovali jsme i nějakou tu karetu a mnoho měchýřovek portugalských. Po obeplutí ostrova Pico pravobokem jsme „zase“ po tmě zakotvili v přístavu Horta.
Kotva však na 8 m dobře nedržela a tak jsme se rozhodli manévr zopakovat na jiném místě. Podle informací od pronajímatele jsme měli mít na lodi 50 metrů řetězu bez značení . Kotvili jsme tedy podle stopek, obvykle počítám 1 m lana vypouštěného kotevním vrátkem za 2 s, bohužel se v rozhodný okamžik nikdo nedíval do kotevny a vrátek byl při vypouštění řetězu rychlejší. Tak mi jen posádka sdělila, že je řetěz vypuštěn. Nezbývalo, než se vyvázat na nákladním mole a doufat, že nás ve zbytku noci nikdo nevyhodí.
Ráno nám pracovník přístavu přijel sdělit, že zde opravdu stát nesmíme a po ujištění, že kotvu již opravdu nemáme, nám vybral „emergency“ stanoviště s vyvázáním na dva na sobě vyvázané katamarány řešící též nějaké problémy. V přístavu jsme sehnali potápěče k večernímu vylovení kotvy a mikrobus pro celodenní výlet po ostrově. Vtipná byla již druhá platba necelých 17 euro za přístav s dobrým sociálním zázemím.
Prozkoumávání Faialu a záchrana kotvy
Ostrov Faial jsme projeli křížem krážem, navštívili jsme vrchol Monte Carneiro (269 m n. m.) nad Hortou, vrchol ostrova Cabeco Gordo (1043 m n.m.) byl bohužel celý den v mraku a tak jsme do kaldery nahlédli jen občas z níže položených míst. Poté jsme se skvěle najedli v Restaurante Rumar v Praia do Norte. Navštívili jsme několik ruin větrných mlýnů i jeden dobře zachovalý a zříceninu Castelo da Rocha Negra která prý bude co nevidět opravena. Nakonec jsme se podívali na vodopády Ribeira da Fonte Nova v Pedro Miguel a jeli vrátit auto.
V přístavu jsme v domluvenou hodinu vytáhli domluveného potápěče Norberta od sklenky červeného z Peter Café Sport, nalodili se ve třech na jeho gumák a podle trackování GPS jsme celkem snadno našli kotvu. Norberto použil nafukovací vak ke zdvižení kotvy a my tři jsme pěkně růčo vytáhli řetěz. Před večeří jsme si všichni dali pivo v proslulé nálevně Peter Café Sport. A s kotvou na lodi jsme se cítilii jako skuteční mořeplavci.
Vzhůru na Terceiru
Další den ráno jsme vypluli na ostrov Terceira, plavba byla bohužel zase na motor, mezi ostrovy Pico a Sao Jorge. Cestou jsme si fotili 3 vodopády na východním kraji Svatého Jiří a ještě za světla se vyvázali v přístavu Angra do Heroísmo. Město je asi nejhezčí ze všech námi navštívených a je pod ochranou UNESCO. Sociální zázemí v přístavu je luxusní. Suprová byla i večeře v restauraci „O Pirata“ vysoko nad přístavem.
Ráno jsme si po menším zdržení půjčili dvě malá auta a vyrazili jsme na průzkum, navštívili jsme rybářskou vesnici São Mateus da Calheta se skvělou rybárnou, piknikové místo s koridou Praca de Touros de Santa Bárbara a poobědvali jsme v asi nejlepší regionální restauraci Caneta v Altares. Angus Burgry, stejky, žebírka… Pak už jsme se vydali na návštěvu jeskyní Natal Caves a Algar do Carvão které jsou přístupné jen po 14. hodině (jedna jeskyně za 10 € a obě dvě za 15 €). Pak jsme se se zájmem podívali do přístavu Praia da Vitória, kde se dá na písku hodit kotva.
No a večer před setměním a po večeři jsme vypluli ještě za světla mezi ostrovy das Cabras a dál zpátky na Ponta Delgada, tentokrát po celou dobu se zrefovanými plachtami na bočák a ráno jsme zpět. Natankovat, půjčit si auto, odvézt část posádky na letiště, nakoupit a přivézt doplňovací partu na loď… Ale o tom zase příště v pokračování článku.
Láďa Kalina
Chceš taky zažít dobrodružství s Láďou Kalinou?
Zkus únorovou plavbu na Kanárských ostrovech!