Střídání posádek, São Miguel a plavba na Graciosu
Druhý týden naší plavby jsme zahájili nákupem, výměnou části posádky a půldenním výletem po ostrovu São Miguel. Nahlédli jsme do několika kráterů zaplněných vodou, projeli kouzelné městečko Furnas s termálními koupališti a viděli jsme i místní čajové plantáže.
V sobotu ráno jsme vypluli na dlouhou plavbu k ostrovu Graciosa. Protože moc nefoukalo a časový plán byl neúprosný, tak jsme k vytaženým plachtám doplnili motorování na menší otáčky. Cestou v oceánských vlnách jsme zase sledovali množství delfínů a sluncem nasvícených jedovatých měchýřovek portugalských. Po velrybách, jako by se „zem slehla“. K večeru jsme obeplouvali ostrov Terceira pravobokem a to již bez plachet, neboť vítr úplně „lehnul“. Plán byl dodržen a tak jsme před přístav São Mateus dopluli po rozednění a viděli, jak právě odplouvá plachetnice s polskou posádkou. Právě včas abychom měli jediné vhodné místo k vyvázání volné.
Ostrov Graciosa: jeskyně a majáky
Přístav má mimo sezónu otevřené jen WC takže na pořádnou sprchu jsme mohli zapomenout. Pronajali jsme si dvě auta, nakoupili jsme a vydali se na obhlídku ostrova. Začali jsme prohlídkou jeskyně Furna do Enxofre v největším kráteru na ostrově. Až k návštěvnickému centru vede silnice, takže je dobře přístupné. Dole v jeskyni je výduch sirné páry a velké jezero.
Dále jsme cestou z kráteru navštívili jeskyně Furna da Maria Encantara, které jsou volně přístupné. Dále zajímavý, ale dosti nepřístupný (na dno jsme se neodvážili) kráter Pico da Caldeirinha. Poobědvali jsme u stánku v centru Santa Cruz da Graciosa, projeli zbytak ostrova a navštívili jsme maják Farol da Carapacho odkud je dobrý výhled na souostroví de Baixo.
Průzkum ostrova Pico, výlet na nejvyšší horu Portugalska
Po večeři jsme vypluli s cílem v Madaleně na ostrově Pico. Plavba byla znovu nepříliš náročná, na motor proti slabšímu větru. Do Madaleny jsme dorazili odpoledne, vyvázali jsme se u nákladního mola, domluvili zapůjčení aut na druhý den a prohlédli jsme si trochu město. Ve městě jsme večer zažili nějakou církevní slavnost, ostatně jako na mnoha místech na ostrovech. Dokonce zde rozdávali “sladké chleby“ – mazance bez rozinek, kterých jsme pak na lodi měli vážně dost.
Ráno jsme vyrazili na vrchol Ponta do Pico, což je se svojí výškou 2351 m.n.m. nejvyšší hora celého Portugalska. Strmá silnice vedoucí téměř rovně z přístavu nás dovede až na velké parkoviště u návštěvnického centra v nadmořské výšce 1230 m. Hora jen čas od času vykoukla z mraku. Čtyři z nás se nominovali do vrcholového družstva a dva z nich opravdu vrchol zdolali.
Další tři jsme sedli do auta a vydali jsme se na okružní průzkum ostrova. Sjeli jsme zemědělskou „silničkou“ na jih ostrova a prohlédli si téměř všechny vesničky cestou na východ. Krásná byla zastávka v „Reserva Florestal de Recreio do Mistério de São João“. Cvičební cesta, kurt na volejbal, WC, pikniková místa s grily…
Potom jsme si prohlédli Lajes do Pico a dali si zde oběd. Pak jsme navštívili maják Farol da Ponta da Ilha. A potom zase vzhůru do kopce mezi jednotlivé sopečné vrchy „Azorského středohoří“. Bohužel se znovu rychle zatáhlo a vjeli jsme do mraku a tak jsme „Lagoa do Peixinho“ neviděli, ač jsme byli asi 50 metrů od něj. Začal nás tlačit čas a tak jsme sjeli k severnímu pobřeží a prohlédli si „Reserva Florestal de Recreio da Prainha“ – zase velké piknikové místo se zookoutkem. V Madaleně jsme ještě přespali a teprve ráno jsme vyrazili na předposlední etapu k Terceiře.
Plavba na São Jorge, Terceira a návrat do Ponta Delgada
Tentokrát nás čekala první část plavby na stoupačku a před polednem jsme se podívali do přístavu Velas na ostrově São Jorge. Přístav byl úplně plný a tak jsme hned pluli dál. Na motor proti větru k východnímu cípu ostrova a pak zase na plachty do Angra do Heroísmo. Museli jsme se vyvázat hluboko v přístavu, neb se čekalo bouřlivé počasí, naštěstí to bylo blíže do města. Zase jsme využili pohostinnost restaurace O Pirata na příjemnou večeři.
Ráno si nová část posádky půjčila auto a vyjela na průzkum, my ostatní jsme se vydali pěšky za nevlídného počasí na dobytí Pico das Cruzinhas nad městem. Je zde vojenská posádka, přírodní park s jeleny a malým Zookoutkem, piknikové místo, dělostřelecká baterie. Na noc jsme vypluli na poslední etapu zpět do Ponta Delgada. Tentokrát pořád na plachty a dopoledne jsme mohli dotankovat a předat loď bez závad.
Plavba to byla dobrá, podobně atraktivní jako na Kanárských ostrovech. Jen ta Azorská tlaková výše… Nenavštívili jsme ostrovy Flores a Corvo na západě souostroví. Takže za dva roky (dříve nebude pro ostatní plavby čas) budeme mít plán plavby jasný – napřed na západ.
Láďa Kalina
Chceš taky zažít dobrodružství s Láďou Kalinou?
Zkus únorovou plavbu na Kanárských ostrovech!
Kanárské ostrovy
7denní plavba po Kanárských ostrovech – kapitán Láďa Kalina (8.2.-15.2./15.2.-22.2.2025)
