První zkušenost s pronájmem velké lodi

Vracíme se z dovolené na lodi Dufour 63, a tak mám během cesty zpět opět čas sepsat své dojmy z této jachty. Musím podotknout, že jsme na tuto loď byli přizváni jako posádka a nebyl jsem tentokrát v roli kapitána. Přesto jsem měl možnost s lodí vyplouvat z mariny, kotvit, plout na motor i na plachty. Byla to moje první zkušenost s takto velkou plachetnicí, a proto bych se s vámi rád podělil o své postřehy.

Parametry lodi

Loď Dufour 63 měří přes 19 metrů, takže pro její pronájem už nestačí české „céčkové“ oprávnění, které umožňuje řízení lodí pouze do délky 16 metrů.

Loď, na které jsme pluli, patří charterové společnosti Under the Heavens a jejím domovským přístavem je marina Kremik u Primoštenu. Pokud u charterové společnosti nemáte vybudované dlouhodobé vztahy nebo vás dobře neznají, je pravděpodobné, že vám takto velkou a drahou loď bez vlastního kapitána nepůjčí. To je zkrátka běžná politika u velkých charterových jachet.

Pár čísel o lodi

• Délka (LOA): 19,2 m
• Šířka: 5,5 m
• Ponor: 2,8 m
• Výtlak: 21 000 kg
• Balast: 6 500 kg
• Plocha plachet: 184 m²
• Designér: Umberto Felci

Rozdíl oproti menším lodím

Pojďme se podívat na největší rozdíly oproti běžným charterovým lodím.

První věcí, které si všimnete, jsou samotné rozměry lodi. Nejde jen o délku, ale také o výšku. Tu je potřeba brát v úvahu například při zajíždění mezi ostatní lodě v marině, protože vaše paluba je výrazně výše než u běžných 40–50stopých jachet. Fendry je proto nutné umisťovat níže, než jste zvyklí.

Při manévrování s téměř dvacetimetrovou lodí je také potřeba mnohem lépe odhadovat poloměr otáčení. I v poměrně prostorné marině se při zatáčení dostáváte velmi blízko lodím na protější straně. Prakticky využijete celou šířku uličky mezi moly a rezerva je podstatně menší než u běžných charterových lodí.

Náš Dufour 63 je kromě hlavního motoru vybaven silným příďovým i záďovým propelerem. Kombinace těchto tří pohonů výrazně usnadňuje manévrování, protože si můžete podle potřeby natáčet příď i záď nezávisle na sobě a lze tudíž například přijet k molu bokem a „dotáhnout“ se použitím příďového a záďového propeleru k molu plavbou do boku, bez nutnosti plout vpřed či vzad.

Při vyplouvání za silnějšího bočního větru je ale i tak dobré využít asistenci člunu mariny, který pomůže zatlačit příď správným směrem. Například v ACI marině Pula jsem této služby využil.V marině foukalo přibližně 8 kn z pravoboku. Byli jsme poslední lodí v poměrně úzké uličce a nalevo od nás už bylo pouze betonové molo. Nebyl tedy prostor nechat si příď větrem odnést doleva a následně bezpečně vycouvat. Ze zmíněného místa bez funkčních příčných propelerů či bez asistence člunu (při bočním větru z omezeného místa pouze při využití páky přes zadní návětrné vyvazovací lano) bych zkrátka nevyplul.

Při kotvení lze na této lodi ovládat kotvu přímo od kormidla. K dispozici jsou tlačítka pro spouštění i vytahování kotvy a zároveň displej zobrazující délku vypuštěného řetězu přímo u kormidla. To je velmi praktické. Na druhou stranu je u takto dlouhé lodi mezi přídí a kormidlem už při mírném větru obtížná hlasová komunikace. Posádka proto musí mnohem více využívat domluvená gesta než hlas.

Při chytání bójky je paluba natolik vysoko nad hladinou, že je dobré mít delší mooringový hák. Je také potřeba počítat s tím, že při přímém najíždění na bójku přídí zmizí bójka z výhledu mnohem dříve než u menších lodí. Chytání z přídě je ale bez problémů možné – rozhodně není nutné najíždět pouze zádí a následně lano přenášet dopředu.

Výtlak lodi činí 21 tun a při jakémkoliv manévru je znát obrovská setrvačnost. Nejen při jízdě vpřed nebo vzad, ale i při samotném dotáčení přídě během couvání. Boční vítr zároveň působí na výrazně větší plochu než u menších lodí. Když sečtete plochu stěžně, opravdu velkého lazybagu, ráhna a samotného trupu, dostanete plochu odpovídající menší plachetnici s plně rozvinutými plachtami. S tím je potřeba při každém manévru počítat. Na druhou stranu právě vysoká hmotnost lodi způsobuje, že ji vítr „neroztočí“ tak rychle jako lehčí jachty.

Plachtění s elektrickými vinšnami

Základní oplachtění lodi má téměř 200 m². Jelikož je vpředu samopřehazovací kosatka, tvoří převážnou část této plochy hlavní plachta.

Vytáhnout ručně celospírovou hlavní plachtu na téměř třicetimetrový stěžeň by byla pořádná dřina. Není proto divu, že jsou na lodi všechny čtyři vinšny elektrické. To má ale jednu nevýhodu. Při použití elektrické vinšny necítíte odpor lana tak, jako při ručním navíjení. Stisknete tlačítko a vinšna prostě táhne hlavna nehlava bez ohledu na to, jestli jde vše lehce, nebo je někde problém.

Motory u vinšen jsou natolik silné, že není problém něco přervat nebo poškodit. Proto je při používání elektrických vinšen naprosto zásadní průběžně kontrolovat, zda není některé lano zachycené, zda není otěž už dostatečně dotažená nebo jestli nejsou u paty stěžně volně ležící lana, která by mohla být nepozorovaně vtažena do kladek.A přesně to se nám jednou stalo. Kladka pro výtah hlavní plachty nám bez jakéhokoliv varování vtáhla i refovací lano, které jsme měli schválně povolené a lehce povytažené, aby při vytahování celé hlavní plachty nevznikalo zbytečné tření v systému kladek a uvnitř ráhna. Elektrická vinšna si toho samozřejmě vůbec „nevšimla“ a kladka druhé lano jednoduše „sežvýkala“.

Jeden pár vinšen bylo možné ovládat velkými gumovými tlačítky přímo u vinšen, což známe i z některých menších lodí. Pro plnohodnotné využití všech elektrických vinšen je ale hlavní ovládání umístěno na velkém panelu u kormidla. Všechna tlačítka jsou sice přehledně popsaná, ale protože je jich na panelu opravdu hodně a přední a zadní pár vinšen rozlišují pouze zkratky FWD a AFT, není těžké se splést a spustit jinou vinšnu, než jste zamýšleli. To může být v některých situacích poměrně nebezpečné.

 

Jak jsem už zmínil, naše loď byla vybavena samopřehazovací kosatkou. Jelikož mám rád sportovnější lodě, možnost trimovat plachty a hledat jejich ideální nastavení, asi vás nepřekvapí, že jsem z tohoto řešení příliš nadšený nebyl.

Na druhou stranu naprosto chápu její smysl. Pokud si tuto loď pronajme například rodina, je možnost přehodit kosatku pouhým otočením kormidla, bez jakékoliv práce s otěžemi, obrovským komfortem.

Teď vám ale musím říct, co mě na této lodi opravdu nadchlo. Přestože je Dufour 63 především komfortní cruiser a rozhodně se nesnaží být sportovní střelou, díky délce vodorysky 17,55 metru dosahuje teoretické trupové rychlosti (critical hull speed) přibližně 10 uzlů. A je to opravdu znát. Tudíž na stoupačky plujete rychleji a máte mnohem větší rádius, kam se s lodí za ten týden dostanete (a to nejsme na žádné sportovní rychlé lodi takovéto velikosti, to by teprve bylo!)

Na velké stabilní lodi máte často pocit, že se skoro nehýbete. Pak se podíváte na plotter a zjistíte, že plujete šest, sedm nebo osm uzlů úplně bez námahy. Právě u těchto velkých lodí není problém dosahovat rychlostí velmi blízkých rychlosti skutečného větru, pokud fouká přibližně do 8-10 kts TWS. Plout ostře proti větru rychlostí kolem 10 uzlů je zkrátka radost a výrazně to rozšiřuje možnosti.

My jsme měli loď pouze se základním oplachtěním – hlavní plachtou a kosatkou. O plavbě s genakrem vám tedy bohužel nic říct nemohu. Myslím si ale, že právě s ním by tahle loď ukázala další kus svého potenciálu.

Co mi při plachtění naopak vadilo, bylo bimini. Přes celý zakrytý kokpit je na plachty opravdu špatně vidět. Jenže i tady chápu filozofii této lodi. Kompletně zastřešený kokpit od sprayhoodu až po prostor za kormidlem poskytuje posádce výbornou ochranu před sluncem i deštěm. U cruiseru je zkrátka komfort na prvním místě a ergonomie zaměřená čistě na plachtění až na druhém.

Komfort na lodi

Někdo by si mohl myslet, že čím větší loď, tím více kajut nabídne. Ve skutečnosti to tak většinou není. Přibližně od velikosti 45 až 50 stop se směrem k šedesáti či sedmdesáti stopám počet kajut už příliš nemění. Mění se především prostor a komfort, který loď stejnému počtu lidí nabízí.

Naše Bahia Feliz V měla čtyři kajuty v poměrně klasickém uspořádání. Vpředu se nachází opravdu velkorysá prostorná majitelská kajuta, vzadu dvě kajuty pro hosty a před pravou zadní kajutou ještě menší kajuta s palandami.

Kromě těchto čtyř kajut je na přídi ještě jedna samostatná kajuta přístupná pouze z paluby. Je to spíš takový jednodušší bunkr s kratší postelí, umyvadlem a toaletou určený pro příležitostné přespání. Formálně ji ale lze považovat za pátou kajutu.

Na dovolenou jsme vyrazili s naší osmiměsíční Natálkou a kapitán měl na palubě se svou manželkou dvouletou Vivien. Upřímně si neumím představit pohodlnější loď pro dovolenou s malými dětmi. Velká loď znamená větší stabilitu a menší pohyby na vlnách. Dufour 63 navíc nabízí tolik prostoru, že jsme mohli mít na palubě mezi kormidly v kokpitu po celý týden běžný nafukovací bazének pro děti naplněný vodou a děti byly nadšené.

 

Kokpit je natolik rozměrný, že jsme v něm přes noc nechávali dva plnohodnotné kočárky a wingboard, aniž by to jakkoliv omezovalo pohyb posádky. Při delších přeplavbách jsem oceňoval i to, že se člověk může po lodi skutečně projít. A když si sednete do salonu, máte spíš pocit, že sedíte v prostorném obývacím pokoji moderního bytu než na plachetnici.

Kajuty jsou opravdu velkorysé. Vedle postele bez problémů postavíte korbu s miminkem a stále zbývá dostatek místa. V přední majitelské kajutě je prostoru tolik, že by se vedle postele klidně vešla čtyři jízdní kola postavená vedle sebe. Velmi se mi líbilo také řešení zadních kajut. Obě mají vlastní toaletu s umyvadlem, ale sprchu sdílejí společnou. Ta je od toalet oddělena, takže pokud se někdo sprchuje, druhý může bez problémů používat toaletu. Je to jednoduché, ale velmi praktické řešení.

A víte, co je na velkých lodích úplně nejlepší? Garáž. Najednou nemusíte řešit, kam uložit dinghy, aby nepřekážel při kotvení nebo při koupání. Kromě člunu se do garáže bez problémů vejdou i další vodní hračky nebo vybavení. Takový velký „mokrý“ úložný prostor je při delším pobytu na lodi k nezaplacení.

Co není výsadou pouze Dufouru 63, ale najdete to i u jeho menších sourozenců, je umístění venkovního grilu. Ten je zabudovaný ve středové lavici na zádi a po sklopení koupací platformy je krásně přístupný. Společně s malým dřezem vytváří příjemnou venkovní kuchyň. Navíc je mírně oddělený od hlavního posezení v kokpitu, takže při grilování nebudete mít lavice ani stůl postříkané olejem. Pokud se něco dostane na koupací plato, jednoduše ho opláchnete. Tohle se designérům a konstruktérům opravdu povedlo.

Co se mi na lodi Dufour 63 nelíbí?

• Chybí mi hbitost menších a lehčích lodí. Je znát, že více než dvacetitunová jachta reaguje na změny směru pomaleji a vše se odehrává s větší setrvačností.
• Odezva na kormidlo je oproti menším a sportovněji zaměřeným lodím méně bezprostřední. Dufour 63 působí spíš klidným a rozvážným dojmem než hravostí.
• Kvůli samopřehazovací kosatce mi chyběla možnost více si hrát s trimem předních plachet. Loď je navržena především pro jednoduchou obsluhu, nikoliv pro maximální možnosti nastavení.
• Celková filozofie lodi je jasně zaměřená na komfort. Ergonomie při plachtění je velmi dobrá, ale sportovní zážitky a jemné ladění plachet stojí až na druhém místě.
• Vyšší je také spotřeba motoru. Z běžných charterových lodí jsme zvyklí na přibližně 4–8 l/h, zatímco u Dufouru 63 se pohybuje spíše mezi 10 a 20 l/h. Pořád je to ale jen zlomek toho, co spotřebují podobně velké motorové jachty. Pro zajímavost – měli jsme možnost navštívit sedmdesátistopou motorovou Rivu. Víte, kolik spotřebuje při plném výkonu dvojice motorů o výkonu 2×1000 koní? Přibližně 600 litrů za hodinu. Ano, čtete správně. Ať žije ekologie. 😊 I při běžné cestovní rychlosti kolem 10–20 uzlů se spotřeba pohybuje přibližně mezi 100 a 300 l/h.

Co se mi na lodi Dufour 63 líbí?

• Díky dlouhé vodorysce dosahuje loď velmi příjemných plavebních rychlostí i při slabším větru. Rozdíl oproti běžným charterovým lodím je opravdu znát.
• Velká stabilita umožňuje nést rozsáhlé oplachtění bez výraznějšího náklonu a bez nutnosti aktivně vyvažovat loď posádkou.
• Obrovské množství prostoru. Ani po několika týdnech na palubě podle mě člověk nezačne trpět pocitem stísněnosti. Každý si může najít svůj kout a mít chvíli klid.
• Design lodi se mi opravdu líbí. Moderní trup se širokou zádí, kolmou přídí a dlouhou vodoryskou působí elegantně a zároveň funkčně. Pohled na téměř dvacetimetrovou jachtu plující v náklonu má prostě své kouzlo.
• Kombinace výkonného hlavního motoru, příďového a záďového propeleru výrazně usnadňuje manévrování. Přestože je loď mnohem větší než běžné charterové jachty, v některých situacích se ovládá dokonce snadněji. Samozřejmě za předpokladu, že oba příčné propulzory fungují – nám naštěstí fungovaly bez problémů. 😊

Resumé

Dufour 63 Bahia Feliz V na mě udělal dojem především tím, jak velký a komfortní rodinný cruiser představuje. Na vodě dokáže velmi příjemně překvapit svými plavebními vlastnostmi, přestože jde o téměř dvacetimetrovou jachtu navrženou především pro pohodlné cestování.

Díky dlouhé vodorysce (17,55 m), modernímu trupu od studia Felci Yacht Design a velkorysé ploše oplachtění dokáže velmi dobře využít i slabší vítr. Za příznivých podmínek proto není problém dlouhodobě plout rychlostí 8 až 10 uzlů. Zároveň je ale patrné, že loď Dufour 63 nikdy nevznikla jako sportovní jachta. Jejich filozofie stojí především na komfortu, bezpečnosti a jednoduchém ovládání při delších plavbách. Loď působí velmi stabilně, klidně reaguje na vlnách a posádce dodává pocit jistoty i za horšího počasí. Právě kombinace komfortu, prostoru a překvapivě dobrých plavebních vlastností je podle mě jedním z hlavních důvodů, proč je tento model oblíbený jak mezi soukromými majiteli, tak v prémiových charterových flotilách.

Při manévrování je samozřejmě potřeba počítat s tím, že téměř dvacetimetrová jachta o výtlaku přes 20 tun reaguje jinak než běžné charterové lodě kolem 45 stop. Vše probíhá s větší setrvačností a vyžaduje více plánování. Na druhou stranu je Dufour 63 vybaven výkonným motorem, příďovým i záďovým propelerem a jedním kormidlem, u kterého lze dobře využívat efekt propwashe. Díky tomu je i přes své rozměry překvapivě dobře ovladatelný ve stísněných marinách. Pokud má kapitán zkušenosti s většími loděmi, nepředstavuje manévrování zásadní problém.

Velkou předností je také uspořádání paluby. Na zádi nechybí typický venkovní gril značky Dufour, velká koupací platforma ani garáž pro dinghy, která výrazně zpříjemňuje kotvení mimo mariny. Široké boční průchody, vysoké relingy i prostorná příď navíc přispívají k bezpečnému pohybu po palubě. Interiér přesně odpovídá tomu, co člověk od šedesátistopé jachty této kategorie očekává. Kajuty nabízejí dostatek prostoru i soukromí, salon působí spíš jako moderní obývací pokoj než lodní interiér a velká okna společně s kvalitním zpracováním vytvářejí velmi příjemnou atmosféru.

Při plavbě s rodinou nebo skupinou přátel je právě prostornost jednou z největších výhod. Z vlastní zkušenosti jsem ocenil především to, jak velký rozdíl představuje stabilita a množství volného prostoru při pobytu s malými dětmi na palubě. Komfort posádky je ve srovnání s běžnými charterovými jachtami o třídu výš. Dufour 63 není loď, která by se snažila konkurovat sportovním cruiserům. Nabízí ale velmi povedený kompromis mezi rychlostí, komfortem a jednoduchým ovládáním.

Pokud hledáte hravou jachtu, na které budete neustále ladit trim plachet a užívat si každou desetinu uzlu navíc, nebude to pravděpodobně loď vašich snů. Jestliže je ale vaším cílem pohodová rodinná dovolená, dlouhé přeplavby, kotvení v odlehlých zátokách a dostatek prostoru pro život na palubě, patří Dufour 63 bezpochyby mezi nejzajímavější jachty své kategorie. Nesnaží se být závodní lodí ani okázalou luxusní megajachtou. Je to moderní bluewater cruiser, který velmi dobře ví, pro koho byl navržen. A právě proto svou roli plní výborně.